Máme dva mozky. Jen o nich nevíme

Dvě poloviny mozku, pravá a leva hemisféra. Jedná bez druhé nemůže fungovat. Dohromady tvoří celek. Co se stane, když převažuje práce jedné hemisféry? Je narušena integrita člověka. Jako byste šplhali po tyči nahoru a používali k tomu jen jednu ruku. Zřejmě byste se posouvali, ale složitě, hodně složitě. A možná byste také spadli a natloukli se. S mozkem je to stejné. Pokud nepoužíváme obě hemisféry, značně si komplikujeme život.

Pravá hemisféra má ráda kontext (neverbální vyjadřování), leva se soustředí na text (na verbální vyjadřování).  Pravá polovina mozku je emocionální a čerpá ze zkušeností, levá je logická, miluje řád, strukturu.  Do tří let máme dominantní pravou hemisféru. Proto děti žijí okamžikem, jsou fascinované blátem, mouchou a vší tím, co se nám dospělým jeví jako logicky zbytečné. Neexistuje pro ně logika, ani povinnost, ani čas. Ve chvíli, kdy se dítě začne dotazovat Proč motýl lítá? a Prdí také hadi?, probouzí se levá logická hemisféra. Dítě chce znát příčinu fungování světa a odpověď na otázku Co se stane, když…

Pravá nebo levá? Nejlépe obě!

Chceme-li žít smysluplně, musíme se naučit používat obě hemisféry, oba naše mozky. Usilujeme o vyvážení, o harmonii. Lidé, kteří jsou v moci pravé hemisféry, se velmi často topí ve svých vlastních emocích, odmítají logická vysvětlení a uniká jim smysl věcí.  Jejich emocionální bouře se projevují pláčem, vytvářením si domněnek a někdy těžko ovladatelným chováním a popřením svých vlastních pocitů.  Naopak ti, u nichž převažuje vláda levé hemisféry, jsou často citově vyprahlí, říkáme o nich, že jsou jako led.

Vyváženost spočívá v tom, že dovolíme, aby naše vzpomínky, zkušenosti a pocity kamarádily s naší vnitřní strukturou, která dává našemu životu řád a směr. Spolupráce obou polovin mozku (děje se tak skrze svazek vláken nazývaní jako kalózní těleso) vede k porozumění sama sebe a okolního světa.  Podaří-li se nám v životě propojovat obě poloviny mozku, budeme proplouvat mezi ledovými kry (rigidita) a výbušnými sopkami (chaos).

Příklad ze života. I s řešením

Oliver a Ema jsou manželé deset let. Oliver pracuje jako účetní a v posledním roce se začal aktivně věnovat florbalu. Pohyb mu dělá dobře, zároveň si u hry psychicky odpočne a pak může jít s kolegy na pivo. Ema pracuje jako koordinátorka zahraničních projektů. V sobotu navečer si začal Oliver chystat sportovní boty a oblečení na trénink. V tom ho přerušila Ema. Podrážděně a znaveně mu vyčetla, že na ni nemá vůbec čas, že je unavená z práce a z péče o svoji matku a že chce, aby nechodil na trénink. Emino vzplanutí bylo plné emocí.

Z poznatků o fungování obou hemisfér mozku víme, že Ema se nachází v pravohemisférové bouři bez logického vyvážení levé hemisféry.

Reakce levé hemisféry:

Pokud by Oliver reagoval s využitím levé hemisféry, tedy logicky, došlo by k hádce a k pokažení celého večera i víkendu. Logická levá hemisféra totiž nabízí tuto reakci: „Emo, moc dobře víš, že každou sobotu večer máme zamluvenou sportovní halu a jsem s klukama domluvení. Ráno jsem ti to ještě připomínál, takže nechápu, proč bych kvůli tvé náladě měl zůstat doma. Ty jsi byla včera plavat, takže já jdu na florbal.“ Tato reakce by silně narazila na pravohemisférové rozpoložení Emy, která by si to vyložila tak, že kluci jsou důležitější než ona a že Oliver s ní už nechce být. Ema se totiž momentálně nacházela v emoční rovině, kde logika nemá místo.

Reakce s využitím techniky naladění a přesměrování:

Oliver ale zareagoval na základě znalosti fungování mozku. Napojil se na Eminu pravou hemisféru a řekl: „Miláčku, já vím, že toho teď máš hodně. Určitě si potřebuješ odpočnout. Já si skočím na trénink a ty si můžeš zatím číst tu knihu, na kterou nemáš přes týden čas. Nikdo tě nebude rušit.  Přijdu dnes dřív a můžeme si spolu dát víno.  Probereme věci, se kterými ti můžu ještě pomoct. Co říkáš?“ Oliver Emu objal, dal jí pusu a hezky se na ní podíval.  Oliver navázal spolupráci s Eminou pravou hemisférou a tím se vyhnul dramatičnosti, špatné náladě a zkaženému večeru. Vyslechl ji a uklidnil.  Uznal její pocity a využil neverbálních signálů (dotyk, mírný tón hlasu, pohled do očí). Použil dovednosti pravé hemisféry k napojení se na Emu. Tím došlo k vyrovnání a propojení.  Díky tomu Ema měla pocit, že jí Oliver vnímá a má ji rád. Teprve poté přišla na řadu levé hemisféra.

Tuto techniku můžeme přenést do každodenního života. Pokud je druhý rozrušený a nachází se v emoční záplavě, je zbytečné reagovat logicky. Naopak je potřeba se naladit na stejnou vlnu, aby se ten druhý cítil cítěný. Jakmile se nám to povede, můžeme do konverzace vnášet logiku a plánování, tedy zapojit levou hemisféru.